Prodromus derCynosurion-Gesellschaften in den Westkarpaten

Batinica, D. (1953): Poljoprivredna istraživanja brdskich i dolinskih livada i pašnjaka Gorskog Kotara. (Landwirtschaftliche Untersuchungen der Gebirgs- und Talwiesen und der Weiden des Gorski Kotar)—Radovi Poljoprov. Šumarskog Fak. Univ. u. Sarajevu, Sarajevo, 2: 3–52. Berset, J. (1969): Pâturages, prairies et marais montagnards et subalpins des Préalpes Fribourgeoises. —Edit. Univ. Fribourg/Suisse, Fribourg, (1969): 1–55. Bilyk, G. I. (1954): Lučna roslinnist Pritisenskoj nizovini ta girsko-lisovogo pojasa. (Grünlandvegetation der Theissebene und der montanen Waldstufe.)—Rosl. Zakarpat. Oblasti URSR, Kijiv, (1954): 92–136. Boşcaiu, M. (1970): Pajişti din alian⋆aCynosurion din Mun⋆ii Banatului. (Les pâturages d’allianceCynosurion des Monts du Banat.)—Stud. Cercet. Biol., Ser. Bot., Bucureşti, 22: 363–370. Burduja, C., Mititelu, D., Sârbu, I. etBarabas, N. (1971): Flora si vegeta⋆ia dealului Perchiu (Jud. Bacâu.)—Stud. Comunic. Muz. Şt. Nat. Bacâu, (1971): 755–784. Büker, R. (1942): Beiträge zur Vegetationskunde des südwestfälischen Berglandes.—Beih. Bot. Centralbl., Dresden, 61 B: 452–559. Ciurchea, M. (1966): Aspecte din vegeta⋆ia de pe Valea Oltului între Gura Vâii şi Cornetu (r. Rîmnicu-Vîlcea). (Vegetationsaspekte aus dem Olt-Tal.)—Contr. Bot. Cluj, 2: 127–140. Csürös-Káptalan, M. (1971): DespreAgrosteto-Festucetum sulcatae şi incadrarea ei taxonomica. (Aussagen überAgrosteto-Festucetum sulcatae und ihre taxonomische Eingliederung.)—Contr. Bot. Cluj, (1971): 193–201. Csüros, St. etResmeri⋆a, I. (1960): Studii asupra pajiştilor deFestuca rubra L. din Transilvania. (Studien über die Rasen vonFestuca rubra L. in Transylvanien.)—Contr. Bot. Cluj, (1960): 149–173. Domin, K. (1923): Problémy a metódy rostlinné sociologie a jejich použití pro výzkum lučních a pastvinných porostů Republiky československé. (Problems and methods of plant sociology and their application for the analysis of meadows and pastures)—Publ. Minist. Zeměd., Praha, (1923): 39. Dostál, J. (1933): Geobotanický přehled vegetace Slovenského krasu. (Předběžná studie). (The geobotanical survey of the vetegation in the territory Slovenský Kras.) (Preliminary report).—Věstn. Král. Čes. Společ. Nauk, Tř. Mat.-Přírod., Praha, (1933)/34: 1–44. Dzubinová L’. (1970): Svahové lúčne spoločenstvá juhovýchodnej časti Slovenského raja. (Wiesengesellschaften der Abhänge des südöstlichen Teiles des Slovenský raj.)—Ms., (Diplomarbeit, Lehrstuhl für Geobot., Naturwiss. Fak. UK Bratislava). Fabijanowski, J. (1961): Róslinność rezerwatu lipowego “Obrożyska” koło Muszyny. (La végétation de la réserve à tilleul “Obrożyska” près de Muszyna.)—Ochr. Przyrody, Kraków, 27: 109–159. Fajmonová, E. (1963): Floristický a geobotanický náčrt Vršatca. (Floristische und geobotanische Skizze von Vršatec.)—Ms., (Diplomarbeit, Lehrstuhl für Geobot., Naturwiss. Fak. UK, Bratislava). Fijalkowski, D. (1966): Zbiorowiska roślinne lewobrzeżnej doliny Bugu w granicach vojewódstwa lubelskiego. (Plant communities of the left side of the Bug Valley within the borders of the Lublin Voivodeship.)—Ann. Univ. M. Curie-Skłodowska, Lublin, 21 C: 247–312. Görs, S. (1970): Floristisch-soziologischer Vergleich der Weisskleeweiden von Nordwest- und Süddeutschland.—Schriftenreihe f. Vegetkde., Bonn—Bad Godesberg, 5: 57–65. Grebenščikov, O. et al. (1956): Geobotanický a floristický náčrt Kubínskej hole. (Geobotanische und floristische Skizze der Kubínska hola.)—Biol. Práce, Bratislava, 2/5: 1–91. Grodzińska, K. (1961): Zespoły łąkowe i polne Wzniesienia Gubałowskiego. (Meadow and field associations of the Gubalówka Elevation.)—Fragm. Flor. Geobot., Kraków, 7/2: 357–418. Grodzińska, K. etZarzycki, K. (1965): Pasture communities in Southern Poland.—Bull. Acad. Polon. Sci. Varsovie, Cl. 2, 13: 523–531. Grodzińska, K. etZarzycki, K. (1967): Zbiorowiska pastwiskowe południowej Polski. (Pasture communities of Southern Poland.)—Sesz. Problem. Postępów Nauk Roln., Warszawa, 74: 11–28. Grynia, M. (1966): Lâki górskie Beskidu Ślâskiego pod względem fitosocjologicznym. (Bergwiesen der Schlesischen Beskiden vom pflanzensoziologischen Standpunkt.)—Zesz. Probl. Postępów Nauk Roln., Warszawa, 66: 77–94. Hajdúk, J. (1967): Výsledky geobotanického výskumu pôsobenia magnezitových exhalátov na vegetáciu a pôdu. (Ergebnisse geobotanischer Untersuchung in Hinsicht auf die Einwirkung von Magnesitexhalaten auf die Vegetation und Boden.)—Ms., (Dissert., Inst. für Landschaftsbiol. SAV, Bratislava). Haraslínová, A. (1971): Pasienky zväzuCynosurion Tx. 47 aNardion Br.-Bl. 26 na Spišskej Magure. (Weiden des VerbandesCynosurion Tx. 47 undNardion Br.-Bl. 26 der Spišská Magura) Ms., (Diplomarbeit, Lehrstuhl für Geobot., Naturwiss. Fak. UK, Bratislava). Haraslínová, M. (1971): Pasienkové spoločenstvá na Spišskej Magure. (Weidengesellschaften der Spišská Magura.)—Ms., (Diplomarbeit, Lehrstuhl für Geobot., Naturwiss. Fak. UK, Bratislava). Holubičková, B. etKropáčová, A. (1958): Vegetační poměry okresu Štúrovo. (Vegetationsverhältnisse des Bezirkes Štúrovo.)—Bratislava. Hrozienčík, M. (1969): Vegetačné pomery rieky Udavy. (Vegetationsverhältnisse des Flusses Udava.)—Ms., (Diplomarbeit, Lehrstuhl für Geobot., Naturwiss. Fak. UK, Bratislava). Hryncewicz, Z. (1959): Ląki i pastwiska Beskidu Niskiego pod względem geobotanicznym i gospodarczym. (Geobotanical and economic aspects of meadows and pastures of Low Beskid Mountains.)—Zesz. Probl. Postępów Roln., Warszawa, 19: 137–218. Izdebska, K. (1969): Zbiorowiska roślinne górnego odcinka doliny Wieprza ze szczególnym uwzględnienien zbiorowisk łąkowych. (Plant communities in the upper region of the Wieprz river with particular attention of meadow communities.)—Fragm. Flor. Geobot., Kraków, 15: 283–332. Jakucs, P. (1954): Újabb adatok a Tornense flórajához. (Neue Angaben zur Flora des Tornaer Karstes.)—Annal. Biol. Univ. Hung. Budapest, 2: 235–243. Jurko, A. (1969): Die Weidegesellschaften des Strážover Berglandes in der Nordwestslowakei und die syntaxonomischen Probleme desCynosurion-Verbandes in den Westkarpaten.—Folia Geobot. Phytotax., Praha, 4: 101–132. Jurko, A. (1969a): Übersicht über die Pflanzengesellschaften desCynosurion-Verbandes in den Karpaten.—Vegetatio, Acta Geobot., The Hague, 18: 222–239. Jurko, A. (1969b): Syntaxonomische Revision der Gesellschaften desCynosurion-Verbandes in den rumänischen Karpaten.—Acta Bot. Croat., Zagreb, 28: 207–219. Jurko, A. (1970): Weidegesellschaften des Kremnitzer Gebirges, Slowakei.—Folia Geobot. Phytotax., Praha, 5: 117–132. Jurko, A. (1971): Beitrag zu den Weidegesellschaften des Bezirkes Prešov (Ostslowakei).—Preslia, Praha, 43: 234–248. Jurko, A. (1971a): Vegetationskundliches Material zu den Weidegesellschaften aus dem Orava-Gebiet. —Biológia, Bratislava, 26: 317–334. Jurko, A. (1971b): Výskum pasienkových spoločenstiev na Slovensku. (Vorläufige Ergebnisse der Erforschung der Weidegesellschaften der Slowakei.)—Zborn. Pred. Zjazdu Slov. Bot. Spoloč. Tisovec 1970, p. 371–381, Bratislava. Jurko, A. (1973): Multilaterale Differenziation als Gliederungsprinzip der Pflanzengesellschaften. —Preslia, Praha, 45: 41–69. Kepczyński, K. (1960): Zespoły roślinne Jezier Skępskich i otaczających je łąk. (Plant groups of the lake district of Skępe and the surrounding peat-Bogs.)—Studia Soc. Sci. Toruń, Suppl. 6: 1–244. Kepczyński, K. (1965): Szata roślinna Wysoczyzny Dobrzyńskiej. Die Pflanzenwelt des Diluvialplateau’s von Dobrzyń.—Toruń. Klapp, E. (1965): Grünlandvegetation und Standort nach Beispielen aus West-, Mittel- und Süddeutschland.—Berlin et Hamburg. Klika, J. (1934): Borstgraswiesen in den Westkarpaten.—Věstn. Král. Čes. Spol. Nauk, Tř. 2, Praha, 1934/15: 1–31. Kmoníček, V. (1936): Louky a pastviny středního Slovenska. (Sociologické a hospodářské roztřídění a zhodnocení na základě geobotanického průzkumu). Die Wiesen und Weiden der Mittelslowakei. (Soziologische und wirtschaftliche Klassifikation und Bewertung auf Grund geobotanischer Forschung.)—Sborn. Čs. Akad. Zeměd., Praha, 11: 436–445. Kornaś, J. etMedwecka-Kornaś, A. (1967): Zespoły roşlinne Gorców. I. Naturalne i nawpół naturalne zespoły nieleśne. (Plant communities of the Gorce Mts. I. Natural and seminatural nonforest communities.—Fragm. Flor. Geobot. Kraków, 13: 167–316. Kovács, A. (1966): Contribu⋆ii la cunoasterea pajiştilor naturale din imprejurimile comunei Bre⋆cu (reg. Braşov). (Beitrag zur Kenntnis der natürlichen Weiden in der Umgebung der Gemeinde Bre⋆cu (Kreis Braşov).—Contrib. Bot. Cluj, 2: 117–125. Krippelová, T. (1967): Vegetácia Žitného ostrova. Spoločenstvá pastvín a rekonštrukcia vegetácie. (Vegetation des Žitný ostrov, Schüttinsel. Die Weidegessellchaften und die Rekonstruktion der Vegetation.)—Biol. Práce, Bratislava, 13/2: 1–108. Kulczyński, St. (1928): Zespoły roślin v Pieninach. (Die Pflanzenassoziationen der Pieninen.) —Bull. Int. Acad. Pol. Ser. B, Sci. Natur. Cracovie, Suppl. 2: 57–203. Mahn, E. G. (1959): Vegetations- und standortliche Untersuchungen an Felsfluren, Trocken- und Halbtrockenrasen Mitteldeutschlands.—Halle (Dissertation). Májovský, J. (1956): Niektoré východokarpatské elementy flóry Východného Slovenska. (Einige ostkarpatische Elemente in der Flora der Ostslowakei.)—Acta Fac. Rer. Natur. Univ. Comen., Bot., Bratislava, 1: 345–356. Májovský, J. (1958): Spoločenstvá s psinčekom obyčajným (Agrostis vulgaris) na Krupinskej vrchovine. (Die Gesellschaften mitAgrostis vulgaris des Gebirgslandes am Krupina.)—Acta Fac. Rer. Natur. Univ. Comen., Bratislava, 2/7–9: 267–283. Majzlanová-Benkovičová, E. (1973): Lúčne a pasienkové spoločenstvá západnej časti Malých Karpát. (Wiesen- und Weidegesellschaften des westlichen Teiles der Kleinen Karpaten.)—Ms., (Diplomarbeit, Lehrstuhl für Geobot., Naturwiss. Fak. UK, Bratislava). Maloch, M. (1935): Agrobotanická studie o vztahu porostu lesního k porostu travnímu v polesí Čierneho Váhu. (Agrobotanische Studie über die Beziehung des Wald- und Grünlandbestandes im Forstbezirk Čierny Váh.)—Sborn. Prírod. Klubo Košice, 2 (1933–1934): 91–115. Máthé, I. etKovács, M. (1960): Vegetationsstudien im Mátragebirge.—Acta Bot. Acad. Sci. Hung. Budapest, 6: 343–382. Máthé, I. etKovács, M. (1962): Erodierte Weiden in der Umgebung von Parád (Erosion und Vegetation).—Acta Agron. Acad. Sci. Hung. Budapest, 11: 383–404. Medwecka-Kornaś, A. et Kornaś, J. (1963): Mapa zbiorowisk roślinnych Ojcowskiego parku narodowego. (Vegetation map of the Ojców National Park.)—Ochr. Przyrody, Kraków, 29: 17–87. Meisel, K. (1966): Zur Systematik und Verbreitung der Festuco-Cynosureten.—Anthropogene Veget., Den Haag, p. 202–211 (Sonderbruck). Meisel, K. (1970): Über die Artenverbindung der Weiden im nordwestdeutschen Flachland. —Schriftenreihe f. Vegetkde., Bonn—Bad Godesberg, 5: 45–56. Michalik, S. (1967): Mapa zbiorowisk roślinnych rezerwatu “Turbacz” imienia Władysława Orkana w Gorcach. (Vegetation map of the “Turbacz” nature reserve, Gorce mts., West Carpathians.) —Ochr. Przyrody, Kraków, 32: 89–131. Mikyška, R. (1932): O smilkových pastvinách ve Štiavnickém Středohoří (Über die Nardeta-Weiden im Schemnitzer Mittelgebirge.)—Sborn. Čs. Akad. Zeměd., Praha, 7 A: 189–216. Palczyński, A. (1962): Ląki i pastwiska w Bieszczadach Zachodnich. (Meadows and pastures in the west Bieszczady Mountains.)—Rocz. Nauk Roln., Warszawa, 99 D: 1–129. Pascal, P. etMititelu, D. (1971): Contribuţiei la studiul vegetaţiei din bazinul Bistriţei Aurii (jud. Suceava). (Contribution à l’étude de la végétation du bassin de Bistriţa Aurie (Nordest de la Roumanie).—Comunic. Ştiint. Univ. “Al. I. Cuza”, Iaşi, (1971): 331–363. Passarge, H. (1969): Zur soziologischen Gliederung mitteleuropäischer Weissklee-Weiden.—Feddes Repert., Berlin, 80: 413–435. Plátek, J. (1969): Vegetačné pomery alúvia a litorálnej zóny povodia rieky Ulička. (Die Vegetationsverhältnisse des Alluviums und der litoralen Zone des Flusses Ulička.)—Ms., (Diplomarbeit, Lehrstuhl für Geobot., Naturwiss. Fak. UK, Bratislava). Pócs, T. et al. (1958): Vegetationsstudien im Örség (Ungarisches Ostalpenvorland).—Budapest. Poliak, P. (1971): Pasienkové spoločenstvá na južnom úpätí Nízkych Tatier v okolí Braväcova. (Weidegesellschaften am Südfuss der Niederen Tatra in der Umgebung von Braväcovo.)—Ms., (Diplomarbeit, Lehrstuhl für Geobot., Naturwiss. Fak. UK, Bratislava). Pop, I. etTretiu, T. (1958): Contribuţii la cunoaşterea vegetaţiei de la Şinca Nouă (Muntii Făgăraş). I. [Contributions à la connaissance de la végétation de Şinca Noua (Monts Făgăraş)]. —Stud. Cercet. Biol. Cluj, 9: 209–235. Pospíšil, V. (1964): Die Mährische Pforte, eine pflanzengeographische Studie.—Acta Mus. Morav. Sci. Natur. Brno, 49: 103–190. Ralski, E. (1930): Hale i łąki Pilska w Beskidzie Zachodnim. (Die Matten und Wiesen des Pilsko in den Beskiden.)—Prace Roln. Leśne, Kraków, 1: 1–156. Ralski, E. (1931): Łąki, polany i hale pasma Babiej Góry. (Talwiesen, und Alpen der Gebirgskette von Babia Góra.)—Prace Roln. Leśne, Kraków, 4: 1–86. Răvărut, M., Mititelu, D. etTurenschi, E. (1969): Contribuţie la studiul geobotanic al pajistilor din bazinul Moldovei. (Contribution to the geobotanic study of meadows in the Moldavian basin.)—Lucr. Ştiint. Inst. Agron. “Ion Ionescu de la Brad” I. Agron.—Horticul. Iaşi, (1969): 187–196. Resmeriţă, I. (1963): Studii de vegetaţie po pajistile din Maramureş. (Études de végétation sur les prés du Maramures.)—Studii Cercet. Biol. Cluj, 14/2: 223–255. Resmeriţă, I. (1970): La cartographie géobotanique des pâturages et des prairies de “Măgura”. —Revue Roum. Biol. Bot. Bucureşti, 15: 271–285. Resmiriţă, I. (1970a): Flora, vegetatia şi potenţialul productiv pe masivul Vlădeasa. (Flora, vegetation and productivity potential of the Vlădeasa massif.)—Bucureşti. Resmeriţă, I. etCsürös, Şt., (1966): Cartarea geobotanică şi agrotehnică a corpului de păşune “Cionca”—Huedin. (Geobotanische und agrotechnische Kartierung der Weiden von Cionca —Rayon Huedin.)—Contr. Bot. Cluj, 2: 91–102. Říčan, G. (1927): Květena Makyty v Mor. Karpatech. (Die Vegetation des Makyta-Berges in den Mährischen Karpaten.)—Sborn. Klubu Přírod. Brno, 9 (1926): 34–44. Říčan, G. (1932): Pastviny okresu vsetínského v moravských Karpatech. (Die Weiden des Kreises Vsetín in den mährischen Karpaten.)—Sborn. Přírod. Společ. Mor. Ostrava, 7: 25–89. Říčan, G. (1933): Květena Javorníků v Mor. Karpatech. (Die. Vegetation der Javorníky in den Mährischen Karpaten.)—Sborn. Klubu Přírod. Brno, 15 (1932): 20–43. Rodi, D. (1961): Die Vegetations- und Standortsgliederung im Einzugsgebiet der Lein (Kreis Schwäbisch Gmünd).—Veröff. Landesstelle Naturschutz Landschaftspfl. Baden—Württ. Ludwigsburg, 27–28: 76–163. Samoilă, Z. (1960): Contribuţii la studiul geobotanic şi al stării de productie a pajiştilor naturale din regiunea Hunedoara. (Beiträge zum geobotanischen und landwirtschaftlichen Stand der natürlichen Weiden aus dem Gebiet von Hunedoara.)—Studii Cerc. Biol. Ştiin. Agric. Timişoara 7: 1–2. Shimwel, W. D. (1971):Festuco-Brometea, Br.-Bl. et R. Tx. 1943 in the British Isles: the phytogeography and phytosociology of limestone grasslands, Part II.Eu-Mesobromion in the British Isles.—Vegetatio, Acta Geobot., The Hague, 23: 29–60. Sillinger, P. (1929): Bílé Karpaty. Nástin geobotanických poměrů se zvláštním zřetelem ke společenstvům rostlinným. (A geobotanical survey of the Bílé Karpaty.)—Rozpravy Král. Čes. Společ. Nauk, Tř. Mat.—Přírod., Praha, 8/3: 1–73. Sillinger, P. (1933): Monografická studie o vegetaci Nízkých Tater. (Monographical study of the vegetation of the Nízké Tatry.)—Praha. Smiešková, M. (1970): Vegetačné pomery vernárskych lúk a Besníka. (Vegetationsverhältnisse der Wiesen von Vernár und Besník.)—Ms., (Diplomarbeit, Lehrstuhl für Geobot., Naturwiss. Fak. UK, Bratislava). Soó, R. (1947): Revue systematique des associations végétales des environs de Kolozsvár.—Acta Geobot. Hung., Debrecen, 6: 1–50. Sougnez, N. (1957): Carte de la végétation de la Belgique, planchette de Henri-Chapelle, 123, W. Text explicatif.—I. R. S. I. A. p. 1–101. Svoboda, P. (1939): Lesy Liptovských Tater. (Die Wälder der Liptauer Alpen.)—Praha. Swederski, W. etSzafran, B. (1931): Typy florystyczne polonin w Karpatach Wschodnich. (Alpenwiesen der Ostkarpaten.)—Mém. Inst. Natur. Polon. dÉcon. Rurale à Puławy, Puławy, 12: 62–114. Šmarda, J. (1961): Vegetační poměry Spišské kotliny. (Vegetationsverhältnisse des Zipser Beckens.)—Bratislava. Tumidajowicz, D. (1971): Zespoły łąkowe okolic Mogilan na Pogórzu Wielickim. Meadow Communities in the Environs of Mogilany in Pogórze Wielickie.—Fragm. Flor. Geobot., Kraków, 17/4: 547–580. Turcu, Gh. (1962): Cercetări geobotanice în sectorul sud-estic al Podişului Tîrnavelor. (Recherches géobotaniques dans la région sud-est de “Podişul Tîrnavelor”.)—Dări de Şeamă ale Şedintelor, Comit. Geol. 43 (1955–1956): 635–658. Urbanová, V. (1968): Pasienkové spoločenstvá Kysuckej vrchoviny. (Weidegesellschaften des Kysuca-Berglandes.)—Ms., (Diplomarbeit, Lehrstuhl für Geobot., Naturwiss. Fak. UK, Bratislava). Urbanová, V. (1971): AsociáciaAnthoxantho-Agrostietum (Sill. 33)Jurko 68 na území Kysuckej vrchoviny.Anthoxantho-Agrostietum (Sill. 33)Jurko 68 im Kysucer Bergland.—Zborn. Prednášok Zjazdu SBS, Tisovec 1970, Bratislava, pars 2: 399–415. Urvichiarová, E. (1968): Fytocenologická charakteristika niektorých lúčnych a pasienkových spoločenstiev v horských a podhorských oblastiach Liptova. (Phytocoenologische Charakteristik einiger Wiesen- und Weidegesellschaften in montanen und submontanen Gebieten von Liptov.)—Ms., (Bratislava). Válek, B. (1960): Příspěvek k poznání porostů pastevních oblastí ve Slezských Beskydách západně od Jablunkova ve vztahu k půdním vlastnostem. (Beitrag zur Kenntnis der Weidelandbestände im Gebiet der Schlesischen Beskiden westlich von Jablunkov in Bezug auf die Bodeneigenschaften.)—Přírod. Čas. Slezský, Opava, 21/2: 137–151. Williams, J. T. etVarley, Y. W. (1967): Phytosociological studies of some British grasslands I. Upland pastures in Northern England.—Vegetatio, Acta Geobot., The Hague, 15: 169–189. Zólyomi, B. (1936): Soziologische und ökologische Verhältnisse der Borstgraswiesen im Bükkgebirge. —Tisia, Debrecen, (1936)/1: 180–208. (Separ. pag.).